Všechny drogy, které měl v kapse, vyhodil do kanálu

Příběh Reného

Byli jsme kluci, kteří kouřili marihuanu a zkoušeli brát i tvrdší drogy, a já si vlastně uvědomoval, že jsem člověk, který žije, ale uvnitř je mrtvý.

V mých osmnácti letech mi už život neměl co nabídnout.

Zkusil jsem všechno, co svět nabízí, a i přesto, co jsem zkusil, jsem si uvědomoval, že jsem uvnitř mrtvý.

Uvědomoval jsem si, že nemám živou radost, živý pokoj a lásku – tím myslím v srdci.

Tak jsem vlastně něco hledal, nevěděl jsem co, nebyla to víra, nebyl to Bůh. Hledal jsem něco ve svém životě, jeho pravý smysl.

Jednou jsem procházel městem a zastavil mě jeden člověk, jmenoval se Marlon. On hovořil anglicky, ale měl překladače a začal mi kázat o živém Ježíši Kristu.

Já jsem nevěděl, co mu na to mám říct. První věc, která mě napadla, byla pozvat ho na diskotéku.

Myslím, že to bylo v pondělí a on v pátek na tu diskotéku přišel.

Tehdy jsem si uvědomil jednu důležitou věc, o které dnes vím, že je v Bibli. Tam je napsáno: „Vy jste světlo světa.“ (Myšleni křesťané, pozn. red.).

Já jsem si uvědomil, že on je na té diskotéce tím světlem. Že on je někým a ukazuje mi něco, co i já chci mít ve svém životě.

Potom zase on pozval mě na bohoslužbu. Já si dodneška pamatuju, že tam bylo řečeno: „Jestli je tady dnes někdo, kdo chce poznat Ježíše Krista a neví, kam by šel, kdyby dneska měl zemřít, ať jde dopředu.“

A mě se tehdy dotklo něco strašně silného. V tu chvíli jsem byl pod vlivem návykové látky, zakouřil jsem si marihuanu a měl jsem u sebe docela dost drog v kapsách.

Ale přesto jsem šel na tu bohoslužbu a dotkl se mě Bůh. Šel jsem dopředu. Styděl jsem se. Bylo tam strašně moc lidí. Tehdy v mém životě úplně chyběla pokora. 

Byl jsem nezlomný člověk. Nikdy v životě jsem se před nikým neponížil, nepokořil, ani před svými rodiči.

Když jsem se pral, tak jsem byl schopný člověka i zabít. A v takovém stádiu jsem tehdy byl.

V tu chvíli se mě dotklo to, že mě Ježíš miluje a na kříži zemřel za všechny moje hříchy.

Řekl jsem si, že jestli ten Ježíš doopravdy existuje a chce odpustit i mně všechny moje hříchy, moje nepravosti, které jsem provedl, tak jdu. Pokořil jsem se, dal jsem hlavu dolů a šel jsem úplně pomalým krokem dopředu.

Když jsem odešel z toho shromáždění, všechny drogy, které jsem měl v kapse, jsem vyhodil do kanálu.

Marihuanu, kterou jsem měl doma vypěstovanou a kterou jsem pěstoval celý rok a těšil jsem se na sklizeň, až ji ochutnám, až si ji zakouřím, tak z té jsem udělal takovou velkou kouli a spláchl jsem ji do záchodu.

Už je to 17 let. Jsem od toho všeho svobodný. A uvědomuji si, že ten pravý smysl života je, když člověk pozná Stvořitele, Pána Ježíše Krista. Teprve tehdy pozná ten pravý smysl života.