Chvíli po porodu dítěte ji opustil manžel, ale našla sílu jít dál

Chvíli po porodu dítěte ji opustil manžel, ale našla sílu jít dál


Příběh Jany

Ahoj, já jsem Jana a ráda bych se s vámi podělila o svůj příběh.

Můj život vlastně nebyl vůbec ničím výjimečný. Vyrůstala jsem v rozvedené a nevěřící rodině a žila jsem tak jako většina lidí. Chodili jsme s kamarády po zábavách, popíjeli, kouřili, až jsem jednou přišla do zaměstnání, kde jsem narazila na svého dnes již bývalého manžela. Od něho jsem se po svatbě začala dovídat o duchovních věcech, o okultismu a o tom, jak to všechno funguje. Na mě tenkrát přišel hrozný strach z budoucnosti, z toho, co bude, co když je to všechno pravda, co když existuje Bůh a co když existuje peklo? Přemýšlela jsem, co mám dělat, abych se zbavila toho strachu.

Pak jsem ale poznala člověka, který mi řekl o Bohu, tak, jak ho popisuje Bible, a já jsem hned věděla, že takového Boha chci poznat. Krátce poté jsem vydala Bohu, Ježíši, svůj život. Jenom to mělo pár háčků, jedním bylo, že ten člověk neuznával církve, a já jsem v hloubi srdce strašně toužila po tom poznávat další křesťany.




Ale za krátkou dobu potom jsem otěhotněla a v manželství začaly stupňovat různé problémy, až se stalo, že jsem zůstala čtyři týdny po porodu sama.


Najednou jsem seděla doma s miminem v náručí a nechápala jsem, co se to všechno v mém životě děje, proč tohle všechno vůbec Bůh v mém životě dopustil. Vedlo to k tomu, že jsem postupně, ani nevím jak, od Boha vlastně odpadla a začala jsem žít tak nějak po staru.

Trvalo to tak rok, dva a přišel čas, kdy mě Bůh začal k sobě volat zpátky. Dal mi sen, kdy jsem si uvědomila, že jsem se dostala někam, kam jsem se ani vlastně dostat nechtěla, že jsem se úplně vzdálila od Boha a ani vlastně nevím, jak se to stalo. Věřím, že kdybych chodila do církve a měla společenství a podporu, že by k tomu nikdy nedošlo.

No a tak jsem začala přemýšlet, jak bych si zase našla cestu k Bohu zpátky. V té době se mi ozval jeden starý kamarád, se kterým jsem jako s prvním po tom svém odpadnutí začala o Bohu mluvit. Čím více jsem o něm mluvila, tím víc se Bůh přiznával ke svému slovu, tím víc jsem ho poznávala, tím víc jsem ho chápala. Věděla jsem, že jsem prostě zpátky, že to stačí vyznat a že nás přijme okamžitě zpátky, že na nás čeká 24 hodin denně s otevřenou náručí.A taky, že nás nikdy nevyžene ven. Ať už jakkoliv selžeme, Bůh nám vždycky odpustí a vždycky nás vezme zpátky.


Naučila jsem se to, že potřebujeme církev, že bez ní to prostě nejde, že je to Boží rodina, nenahraditelná rodina, a co víc, ten můj kamarád uvěřil a dnes je to můj nejúžasnější manžel na světě.


Myslím si, že lidé by měli Boha hledat, protože je psáno, že: “pravda vás osvobodí”, a to je jedna z největších pravd pro mě, protože není nic tak osvobozujícího, jako poznání Boha a vztah s ním.

Je pro mě hrozně fascinující to, jak Bůh mění naše životy, naše srdce, naše priority, prostě úplně všechno.

Využíváme soubory cookies!
Aby náš web fungoval přesně tak, jak má, využíváme soubory cookies, které zpracováváme podle zásad ochrany osobních údajů. Další informace o využití cookies souborů naleznete zde.