Motala se stále dokola, ale pak přišlo vysvobození

Příběh Marušky

Ahoj, jmenuji se Maruška a vyrůstala jsem v křesťanské rodině.

Moje maminka mi četla příběhy z Bible, modlila se se mnou a zpívala mi křesťanské písničky na dobrou noc.

Přestože na ty dětské časy ráda vzpomínám, víra byla pro mne čím dál víc vzdálená.

Věřila jsem sice, že Bůh existuje, ale smysl života jsem začala hledat ve vztazích, které mě nenaplňovaly tak, jak jsem si představovala.

A tak jsem se začala bavit po svém, na řadu přišel alkohol, tráva (marihuana – pozn, red.) a párty.

Všechno to bylo čím dál horší a nic mi nedávalo smysl.

Často jsem si kladla otázky: „Proč to vlastně dělám? Co z toho vlastně mám?“

To všechno byl takový chvilkový únik z reality, ale o to více jsem cítila stále větší prázdnotu.

Taky jsem se zamotala do vztahu, ze kterého jsem nenacházela východisko.

Nechala jsem sebou manipulovat a cítila jsem čím dál větší zoufalství. Nevěděla jsem co dál a začala jsem zpochybňovat i existenci Boha.

V tom všem jsem si nešťastnou náhodou zlomila nohu na skateboardu a odjela na dva měsíce k rodičům.

Byl to čas, kdy jsem se zastavila a hodně přemýšlela nad životem.

Nic mi ale nedávalo smysl, motala jsem se stále dokola a nevěděla jsem prostě, co dál.

V tu dobu mě přijely navštívit sestřenice, které měly namířeno na křesťanský festival United.

Nikdy jsem na takové akce nejezdila a ani mě to nelákalo, ale nějak mě napadlo, že bych tentokrát mohla jet s nimi, a tak jsem se k nim vetřela.

Můj bratranec nás tam seznámil s jedním potetovaným týpkem, který nám poté řekl své svědectví o tom, co si v životě zažil a to se mě dost dotýkalo.

Na závěr se mě zeptal, jestli je něco, za co se chci modlit. Tak jsem mu řekla, že bych chtěla poznat Ježíše osobně, tak jak ho zná on, a pak jsme se modlili.

Potom jsem cítila v sobě úžasný klid a pokoj.

Po návratu domů jsem si šla dát vanu a poslouchala jsem křesťanské písničky.

Najednou mi začalo všechno docházet. Věci, kterým jsem dřív nerozuměla a nedávaly mi smysl, mi najednou přišly jasné.

Modlila jsem se, brečela jsem a celou tu dobu jsem cítila Boží lásku. Bylo to skvělé. Měla jsem v duši pokoj a neskutečný klid.