Do dobrého života skrze kriminál, gamblerství a alkohol

Do dobrého života skrze kriminál, gamblerství a alkohol


Příběh Milana

Od dětství, který zahrnovalo věci, jako bylo týrání, pobyt v dětském domově, uvěznění mojí mámy, prostě všechny špatné věci, který se mi děly a které byly bolestivé, jsem se v 15 letech dostal na internát v obci Království, patřící střední zemědělské škole ve Šluknově, kde jsem mohl prožít naopak tři roky svobody, pocit štěstí a první lásky. 

Po skončení školy následovalo 25 let života, kdy jsem dělal hodně špatné věci. Dvanáct let z toho jsem odseděl ve vězení za krádeže a čtyři roky jsem strávil na psychiatrii.


Byly i chvíle, kdy jsem si sáhl na život, kdy jsem snědl osmdesát prášků. Zavázal jsem se do pytle a chtěl jsem prostě zemřít.


Ale když prášky začaly působit, tak se mě zmocnila taková úplně bytostná touha po životě, že potřebuji žít, chtěl jsem žít, a tak jsem se z toho pytle dostal ven.

Napsal jsem na papírek, co jsem všechno snědl a probral jsem se po dvou dnech, kdy jsem byl v kómatu.

V tom kómatu jsem se ocitl na místě, kde nebylo nic, kde byla jen temnota.

Až po delší době, když už jsem uvěřil v Boha, jsem si uvědomil, že to bylo místo, kde nebyl Bůh, kde byla opravdu jen temnota.

Takhle jsem žil do roku 2010, kdy jsem už nevěděl kudy kam a někdo mi poradil léčebnu v Červeném dvoře, kde jsem mohl začít novou etapu života.

Díky tomu, že jsem absolvoval léčbu závislostí v Červeném dvoře, kde jsem se léčil hlavně z gamblerství, jsem si mohl začít urovnávat věci ve svém životě.

Postupem času jsem se díky jedné ženě dostal do sboru Apoštolské církve v Ústí nad Labem, kde jsem asi po čtrnácti dnech u pastora doma uvěřil.


První, co se dostavilo, bylo vědomí, že najednou mohu mít mantinely, že mohu mít cestu odněkud někam a ne jako předtím v životě, kdy jsem si dělal, co jsem chtěl. To mi dalo klid, jistotu a vědomí toho, že vlastně ta síla, ten Bůh mě může vést životem.


Ještě jsem některé věci pokazil ohledně řešení dluhů, proto jsem pak mohl přijít sem do Šluknova, kde je program závislostí a učednický program přímo pro mě, a ten jsem absolvoval.

Po nějaké době jsem zde pak mohl pracovat a pomáhat klukům, dalším závislým, k cestě hledání Boha a dobrého života.

Bůh je prostě dobrý a jsem rád, že si mě našel.

A ještě jedna taková věc. Když jsem se ptal pastora, proč mě Bůh nenašel už tenkrát ve dvaceti, on mi na to řekl, že v té době bych ho poslal někam.

Teď vím, že Bůh si nás najde, ať je nám dvacet, padesát, deset, prostě Bůh tady je pro nás a to je úžasné.

Využíváme soubory cookies!
Aby náš web fungoval přesně tak, jak má, využíváme soubory cookies, které zpracováváme podle zásad ochrany osobních údajů. Další informace o využití cookies souborů naleznete zde.