Odsouzená, která získala sílu napravit svůj život

Jako malá chodila Eliška s babičkou a dědou do kostela. Církevní obřady a desatero znala nazpaměť, ale ani to její život nezměnilo k dobrému. Na hodových slavnostech se navíc naučila pít alkohol, a tak svým způsobem života tíhla spíš ke zlému než k dobrému. V pubertě se navíc dostala do party, která kradla po obchodech, a díky které nakonec skončila ve vězení. 

Ve vězení ji začal navštěvovat pastor apoštolské církve, který jí poradil, aby si začala číst Bibli. V ní se dověděla něco, co vlilo do jejího srdce radost, kterou nikdy dřív neměla.

Celý příběh si poslechněte v podcastu, zhlédněte ve videu nebo přečtěte v následujícím textu.

Příběh Elišky

Jako malé děti jsme trávily hodně času u babičky a dědy. Rodiče dlouho pracovali, a tak nás hlídali babička a děda.

Ti chodívali do kostela a každou neděli nás tam brali s sebou.

Bylo zvykem, že když se chodívalo do kostela, tak se chodilo také do náboženství, a tak jsme všechny tyto církevní obřady také absolvovali. Byli jsme na biřmování a desatero jsme znali nazpaměť.

Přestože jsem všechny tyto věci ve svém životě poznala, nikdy to můj život nezměnilo k dobrému. Když jsme začali chodil v kroji, naučili jsme se pít alkohol, a tímto svým způsobem života jsem tíhla spíš ke zlému než k dobrému.

V pubertě jsem poznala partu, která kradla po obchodech a já jsem se s nimi do toho připletla. 

Naplňovalo mě to i bavilo a tímto způsobem jsem si mohla obstarat všechno, co jsem potřebovala.

Protože jsem v tom s nimi pokračovala a pořád jsme kradli, skončila jsem ve vězení. Ve vězeňském prostředí se člověk zastaví, proto jsem začala navštěvovat vězeňskou knihovnu. Chodíval tam za mnou pastor Apoštolské církve z Brna, který mi poradil, abych si půjčila Bibli a já jsem ji začala číst. V ní jsem se dozvěděla ty Boží pravdy. Pastor mi vysvětloval, kdo je Bůh, vysvětloval mi pravdu o Pánu Ježíši, jak za nás zemřel na kříži, a co máme udělat, aby nám bylo odpuštěno.

A tak všechny tyto věci začaly můj život postupně měnit.

Už v tom prostředí jsem na sobě začala vidět změny. Byla jsem vysvobozena z kouření, ale jak jsem se vrátila zpátky z vězení, tak jsem se znovu vrátila do toho starého způsobu života. Všechno se změnilo, až jsem poznala svého nynějšího manžela a jeho maminku, která  chodívala mezi křesťany. Ona si četla Boží slovo a modlila se, a to mi připadalo takové jiné, než to, co jsem znala z dětství. Pořád mi vyprávěla o Pánu Ježíši. Říkala, že on nám odpustí naše hříchy, a já jsem nyní vděčná, že Bůh připravil ten den, kdy opravdu do mého srdce vstoupil. Jednou, když jsme se od ní vrátili z návštěvy, jsem večer poklekla k posteli a takto jsem se modlila svými slovy: “Pane Ježíši, prosím, odpusť mi mé hříchy a změn můj život, protože mě tento můj život nebaví.” 

Dnes jsem vděčná, že Bůh tuto modlitbu skutečně vyslyšel a že změnil můj život.

Začala jsem ve svém srdci prožívat radost, kterou jsem dřív neměla. 

Začala jsem s radostí přicházet mezi křesťany, kam jsem taky dřív chodit nechtěla.

Dnes vím, že když teď takto žiju s Bohem, tak už nemusím dělat věci, které jsem dřív dělala, ale můžu žít jiný život a jsem naplněná radostí a pokojem. 

I když jsme prožili hodně těžkého, vím, že Bůh je ten, kdo mi dává sílu a kdo se o mě vždycky postará.