Zázračně uzdravená z alergie na lepek

Zázračně uzdravená z alergie na lepek

Ve čtyřech letech doktoři u Jity diagnostikovali alergii na lepek. 

Začala mít těžké střevní potíže, které ji přivedly až do nemocnice.  Po sérii vyšetření jí doktoři diagnostikovali alergii na lepek a sdělili jí nepříjemnou zprávu, že bezlepkovou dietu bude muset dodržovat až do konce života. Jako malá holčička, která neměla pevnou vůli, tuto dietu často porušovala, ale také za to následně tvrdě platila další a další nevolností.

Jednoho dne ji rodiče vzali do církve, kde se za ni ostatní modlili, a co se stalo pak, si poslechněte v podcastu, zhlédněte ve videu nebo přečtěte v textu jejího příběhu.


Příběh Jity

Ahoj, já jsem Jity a je mi ctí s vámi sdílet příběh, který začal, když mi byly čtyři roky.

Pamatuji si sebe jako malou holčičku, která sedí na toaletě s mísou v ruce, třesou se jí nohy a je vyčerpaná. Zvracela jsem, měla jsem průjem a vím, že to bylo strašlivé, nerada na to vzpomínám. 

Museli jsme jet do nemocnice, kde to pro mě nebylo vůbec příjemné. Podstoupila jsem několik vyšetření a testů, až došlo na hadičku do krku, na kterou taky nerada vzpomínám.

 


Potvrdilo se, že mám bezlepkovou dietu a že jsem alergická na lepek. Doktor mi sdělil, že tato dieta se musí dodržovat až do konce života.


Řekl mi, že už nebudu zdravá, že se jedná o alergii a že musím striktně dodržovat bezlepkovou dietou.

 

V tu chvíli se všechno zkomplikovalo. Moje maminka mi musela vařit speciální těstoviny, napařovat bulky a kdykoliv jsme někam jeli, tahala s sebou kvůli mně spoustu pečiva. Když jsem jela na tábor, tak tam musela jet se mnou, aby mi tam vařila. Bylo to náročné. Zvlášť jsem nesnášela všechny ty nemocniční kontroly. Nemohla jsem vystát odběry krve, ze kterých se mi dělalo špatně.
Byla jsem ale dítě, které nemělo pevnou vůli, takže jsem dietu často porušovala. Nemohla jsem odolat voňavým křupavým rohlíkům, ani dortům, koláčům a oplatkům. Všechno, co nebylo bezlepkové, mi velice chutnalo a vždycky jsem za to zaplatila tím, že jsem strávila hodiny na záchodě zvracením a průjmem.

Odehrávalo se to pořád a pořád dokola. Bylo to strašlivé.

Pamatuji si, že o 6 let později můj tatínek uvěřil v Ježíše Krista a našel křesťanskou církev, do které vzal celou naši rodinu.

Po nějaké době tam lidé byli obeznámeni s mojí nemocí a byli ochotni se za mě modlit. To jsem neodmítla, naopak jsem byla nadšená, že se o mě zajímají a že mi přejí, abych byla zdravá.

Poté jsem znovu porušila dietu, ale stala se změna. Najednou se nedostavilo zvracení ani průjem, na které jsem pořád čekala. Pořád jsem věděla, že to k tomu patří, že mě to čeká, ale najednou se nic nestalo. Udělala jsem to tedy vícekrát, že jsem otevřela nějakou bonboniéru a snědla koláč, a zase nic. 


Šla jsem na kontrolu a tam mi doktor řekl, že je to obdivuhodné, ale mé výsledky se rapidně zlepšily. Na další kontrole mi dokonce řekl, že jsem úplně zdravá a že na další kontroly už nemusím chodit.


Bylo tak osvobozující to slyšet. Byl to pro mě obrovský zázrak a úleva. Najednou jsem věděla, že Bůh je živý a že to způsobil on a modlitba.

Chtěla bych vás teď povzbudit, abyste nebyli smutní, když vás postihne nějaká nemoc nebo nějaké trápení, protože je tady Bůh, který je živý a který je mocný. Pro něho není nic nemožné, chce vás uzdravit ze všech těžkostí a nemocí a chce vás vidět šťastnými. 

Teď mám Boha, se kterým mohu chodit každý den, který mě zvedá, když padám, který mi dodává síly na každý den, který mi dává novou naději a novou radost. A to přeji každému z vás, abyste to mohli pocítit.

Využíváme soubory cookies!
Aby náš web fungoval přesně tak, jak má, využíváme soubory cookies, které zpracováváme podle zásad ochrany osobních údajů. Další informace o využití cookies souborů naleznete zde.